Karel Kryl - Ukolébavka

Spinkej, synáčku, spi,
zavři očička svý
dva modré květy hořce,
jednou zšednou jak plech,
zachutná tabákem dech
a políbení hořce.

Na zlomu století
v náruči zhebkne ti
tvá první nebo pátá,
než kdo cokoli zví,
rány se zajizví
a budeš jako táta.

Spinkej, synáčku, spi,
zavři očička svý,
máma vypere plenky,
odrosteš Sunaru,
usedneš u baru
u trochu jiné sklenky.

A že zlé chvíle jdou,
k vojsku tě odvedou,
zbraň dají místo dláta,
chlast místo náručí
couvat tě naučí
a budeš jako táta.

Spinkáš, synáčku,
spíš, nouze vyžrala spíž
a v sklepě bydlí bída,
v jeslích na nároží
máma tě odloží,
když noc se s ránem střídá.

Recepis na lhaní
dají ti na hraní
a nález bude ztráta,
kompromis, z života
zbude ti samota
a budeš jako táta.